Osrstěný peruánský naháč

Také vám ten název zní divně? Nevím, kdy a proč vznikl, ale je to název pro peruánského naháče, který se narodí se srstí. Osrstěná štěňátka se rodí zpravidla  v každém vrhu. Je to obdobné, jako u čínského chocholatého psa, kde osrstěné varietě říkáme labutěnka. Pro zjednodušení se osrstěným peruánům říká COA (z anglického coated) a nahým jedincům HA (z anglického hairless).

Trochu genetiky

Nahost naháčů je způsobena dominantní alelou Hr, osrstění je kontrolováno recesivní alelou hr.

Pokud páříme oba nahé jedince (HrHr), vzniknou tito potomci:
 Otec -           Hr            hr
-----------------------------------------          
matka:       
     Hr         HrHr         Hrhr
     hr         hrHr         hrhr

Z výše uvedeného genetického vzorce vyplývá, že z tohoto spojení se 50% potomků  narodí bez srsti (Hrhr), 25% potomků je osrstěných (recesivní homozygoti hrhr) a 25 % potomků je letálních a hynou ještě během nitroděložního života (dominantní homozygoti HrHr).
Tento genetický vzorec nám dokazuje, že osrstění peruáni se musí nutně vyštěpovat. Každý naháč má recesivní alelu hr, která kontroluje osrstění. Proto  není možno osrstěné peruány opomíjet, jsou přirozenou  součástí chovu naháčů. Je to jen špatné rozhodnutí lidí, že je do chovu nepřipouštějí.

Rozdíly mezi osrstěnými a nahými jedinci

Srst je zpravidla krátká, asi jako u dobrmanů, ale i delší, anebo jen s delší srstí na zadních nohách a pod ušima. Barevnost není nijak omezena. Na rozdíl od nahých psů nemusí mít osrstěný peruán postavené uši. Tímto vzniká velká různorodost jedinců tohoto plemene. Spousta lidí rozeznává plemena psů hlavně podle jejich vnějších znaků, jako např. struktura a barva srsti, výška. Člověk, který COA nezná, málokdy uhádne, ke kterému plemeni patří. Navíc, v Česku se  o osrstěných peruánech moc nemluví. Mají však stejnou stavbu těla, pohyb, povahu, jako jejich nazí sourozenci.
Na rozdíl od nahatých kolegů, mají osrstění jedinci úplný chrup, neměly by jim chybět žádné zuby. Mají je také mnohem silnější a větší.
Po narození je jim většinou tepleji než nahým sourozencům, proto se rozlézají velice záhy ze společného pelíšku, kde se choulí nahá štěňátka
Díky své srsti lépe odolávají chladu. Zachovali si však všechny znaky povahy peruánského naháče. Jsou rezervovaní a dobří hlídači, zároveň však velmi dobří, inteligentní a věrní společníci. V mnoha případech si je jejich noví majitelé vybrali právě pro jejich srst a povahu. Podle mého pozorování se laikům líbí mnohem více, než nazí jedinci. Vzhledem k tomu, že  v Česku  nemohou zasáhnout do čistokrevného chovu, jejich noví majitelé si je mohou pořídít jen ke sportovním aktivitám, nebo jako mazlíčky.
Ze své zkušenosti mohu říct, že mají v zimě menší problémy při pobytu venku. Není jim tak brzy zima, jako nahým psům, vydrží déle při nízkých teplotách a bez pohybu (např. tréning poslušnosti – leh na studené zemi, povel zůstaň, při agility, kde nesmí běhat oblečení, mají osrstění peruáni menší problémy např. s látkovým tunelem, který je při dotyku studí, apod). Nejsou však vhodní k celoročnímu pobytu venku, ať už z psychických důvodů, anebo z potřeby tepla. Potřebují žít, stejně jako jejich nazí sourozenci, v těsné blízkosti své „smečky“ lidí.

K dnešnímu dni (8.9.2011) oficiální standard, publikovaný na stránkách FCI tyto jedince neuznává jako standardní. Z různých jednání s peruánskou stranou, jako zemí původu peruánského naháče, během let vyplynulo, že zastřešující kynologické organizace v jednotlivých zemích ve spolupráci s chovatelskými kluby mohou povolit chov na osrstěných jedincích. Je tomu tak ve vyspělých západních a severních zemích Evropy. U nás se na osrstěných jedincích mohlo chovat jen v první polovině minulého desetiletí.
Nyní k nám ze země původu  pronikají zprávy, že se Peruánci dohodli na tom, že osrstění jedinci půjdou za určitých podmínek do chovu.

Názory na uznání chovnosti osrstěných jedinců jsou různé. Nekteří lidé jsou pro jejich plnohodnotný chov. Mají pravdu v tom, že Coa peruáni nají silnější kostru a zdravý chrup.
Odpůrci tvrdí, že se na nich bude množit. Cena osrstěného štěňěte  v Česku je totiž několikrát nižší, než je  cena nahého štěněte.  Ale množení  se děje vlastně i teď,  stále se objevují inzeráty, které nabízejí  ke koupi mnoho jedinců bez průkazu původu.